Červen je poslední měsíc nejen ve škole, ale i v družině. U nás byl na téma „Kytky a sosáci.“ Na začátku června jsme si ještě dokončovali mini atlasy rostlin a stop zvířat. Ale hlavně jsme připravovali překvapení pro tatínky, kteří měli svátek. Když děti vyráběly dárek pro maminky, ptaly se, jestli přijdou na řadu i tatínkové. Těm děti přichystaly keramickou zvonkohru z kytiček a motýlů, kterou dokonce i hezky zabalily. A taky kravatu se vzorem safari jako přání. Doufám, že se dárek tatínkům líbil a zvonkohra někde na zahradě už zvoní. Z keramických zvířátek se nám podařilo vyrobit moc hezké obrázky. Ještě nám chvilku zdobily chodbu u družiny, ale i ty děti dostaly domů. Motiv motýla se objevil na taškách, do kterých děti dostaly dárečky a diplomy na konci roku. Každý motýl byl jiný a jedinečný a aby mohly maminky tašku prát, děti ji zažehlily. Některé děti se bály, ale to nevadí. Pomohli jim kamarádi druháci.
Mnoho povídání dětí se točí kolem stavebnic a staveb samotných. Proto jsme se rozhodli uspořádat výstavu lega. A že bylo na co se dívat. Na výstavu jsme pozvali všechny žáky ze školy, ale i dospělé. Celkem se přišlo podívat 93 návštěvníků.
Ale červen nebyl jen o tvoření. Byl také o hrách a soutěžích. Děti soutěžily v tom, která žába chytne nejvíce much :o). A chytalo se hodně. Nejvíce much chytly žabky Karolína, Nina a Gabriela. Společně se děti vydaly na pohádkovou stezku a nebyla pro ně vůbec lehká. Myslím, že některé pohádkové postavičky vůbec neznaly. Proto hojně využívaly nápovědu. Na závěr jim vyšla tajenka: „Zazvonil zvonec a pohádky je konec“. Všichni si zasloužili odměnu a také skákání na venkovní trampolíně. V posledních dnech června se děti vydaly na lov motýlů. A že jich na školní zahradě bylo. Nejen ti papíroví, ale i ti opravdoví. Děti nachytaly plné síťky na motýly. A ještě jeden úlovek se lovcům povedl. Brouk roháč. Nebyl sice tak velký jako minulé roky, ale děti z něj měly radost. 25. června jsme se všichni společně vydali na výlet do „Lanáčku“ v Břeclavi. O tom si můžete přečíst a podívat se na fotky v samostatném článku. Děti moc rády cvičí v tělocvičně a hrají hry v družině. Do tělocvičny jsme se vydali i poslední den-rozloučit se s ní. Ale ještě předtím jsme popřáli prázdninovým kamarádům k narozeninám. V červnu jsme přáli snad každý týden. Děkuji rodičům, kteří poslali na narozeninovou oslavu sladkosti nebo ovoce. Rozdali jsme si dárečky a diplomy, vyhodnotili „chytání much“. Před i po tělocvičně si děti pochutnaly na pernících a popcornu. Naposled jsme si zahráli hry s kamarády, zatančili nebo jen tak společně odpočívali a povídali si.
Přeji všem dětem hezké prázdniny a příští rok se zase sejdeme v naší družině. Přijdou k nám noví prvňáčci. A já věřím, že jim budou druháci stejně pomáhat aspoň tak, jako jim pomáhali ti letošní. Děkuji rodičům za pomoc a podporu.
PS: A jak by řekl Radovan: „To jsme si zase užili světa.“
Marta Jašková, vychovatelka ŠD