Březen v 1.oddělení ŠD

Březen jsme zahájili v družině posledním čajovým dýchánkem. A teď už se jen budeme těšit na další v příštím roce. Čekal nás i konec cesty za pohádkou O Popelce, splnili jsme Popelčiny úkoly, našli jsme její střevíček a hledali jsme dvojice střevíčků se stejnou, náhodně vybranou, značkou.

V březnu proběhl rovněž poslední chovatelský kroužek. Děti měly možnost se ještě jednou setkat se všemi domácími mazlíčky. Se zajímavým zvířátkem nás přišla navštívit i děvčata

z 6. třídy. Sice to nebyl domácí mazlíček, ale to nevadí. Tématem vyprávění byly žížaly. A nechyběla ani ukázka živých tvorů. Dětem se návštěva líbila a děvčata si vyzkoušela mluvení před skupinou neposedných dětí.

A pak už jsme se začali připravovat na Velikonoce. O těchto svátcích jsme si vyprávěli a četli z knížky. Velikonoční tvoření se letos neslo v duchu velikonočního zajíčka. Děti vyrobily zajíčka z tubusu od „mixit“, stejný motiv zdobil i tašku na koledu a velikonoční přání. Ještě před odchodem na velikonoční volno jsme si s dětmi zahráli hru „Hledání velikonočních vajíček a nadílky“. Úkolem každého bylo najít 4 různá vajíčka. I přes počáteční problémy se všem dětem podařilo poklad najít. A pak za pomocí nápovědy velikonoční nadílku, z které měly děti radost. Stejně tak měly radost paní kuchařky a uklízečky z koledování dětí, které se se stalo již tradicí. Zároveň jim děti předaly krásné přáníčko.

21. březen je nejen první jarní den. Je to také den, kdy si připomínáme, že ne všichni jsme stejní. Je to den, kdy si dáme „na každou nožky jinou ponožku“, a podpoříme tak lidi s Downovým syndromem. Ponožku jsme si každou jinou dali a také ji namalovali housence. Vznikla nám tak veselá housenka se spoustou barevných ponožek.

Je to možná s podivem, ale v družině jsme měli možnost navštívit hrad Bouzov. Nechyběla ani komentovaná prohlídka po zakoupení vstupenky. Stejně tak mohly děti navštívit zoologickou zahradu s komentářem. Nebo si prohlédnout výstavu obrázků „minecraft“.

S příchodem března se nám objevilo sluníčko. Využili jsme ho k pobytu na školní zahradě a hřišti. Rádi hrajeme hry i v tělocvičně školy. Vyprávíme si v družině o tom, co jsme prožili, a ukazujeme kamarádům různé zajímavosti. A samozřejmě jsme nezapomněli popřát a zazpívat Markovi k narozeninám.

A jak by řekl Radovan: „To jsme si zase užili světa.“

Marta Jašková, vychovatelka

1 2 ... 4 ►