Březen jsme zahájili další etapou celoroční hry a tou je „Knihovna“. Ještě předtím jsme zhodnotili část „Obchod a restaurace“ a dolepili názvy jednotlivých obchodů do mapy obce. Víme, kde se nachází knihovna v naší obci, jak se jmenuje paní knihovnice a jak to v takové knihovně chodí. Vyprávěli jsme si, kdo z nás toto zařízení navštěvuje a jaké knihy si tam půjčuje. Z těch, které děti přinesly do družiny, si vytvořily „družinovou knihovničku“. O přinesených knížkách pak vyprávěly nebo z nich četly kamarádům. Vanesa dětem přečetla pohádku, kterou sama napsala :o).
I do naší družiny pomalu přišlo jaro. Nejdříve jsme vytvářeli společně obrázky zatoulaných kuřátek v trávě. Technika tvoření byla pro děti velmi zajímavá, tiskli jsme fólií a nafouknutým balónkem. Vznikly nám tak dokreslením slepičí mláďátka a velmi zajímavé jarní květiny. Všechny naše výtvory teď zdobí chodbu u školní družiny. Markéta a Viktorie společně vytvořily jarní věnec na dveře družiny. Z keramické hlíny nám pod rukama vyrostli velikonoční zajíčci a slepice. Doufáme, že potěší hlavně maminky. Při tvoření si děti pomáhají a z toho mám velkou radost.
Svoje štěstí někteří zkusili v základním kole „Turnaje“ v pohádkovém pexesu. Tato část byla opravdu o náhodě. Další kolo, do kterého děti postoupily, bude už opravdu o postřehu a paměti.
Čas v tělocvičně trávíme společnými hrami s míči, švihadly nebo cvičením na nářadí. Hodně zábavy jsme zažili při aktivitách s padákem a velkým míčem kin – ball. Za hezkého a slunečného počasí chodíme na školní zahradu. Kluci si staví bunkr a děvčata vytváří hezký pískový „dort“. Také jsme poslouchali včely pod rozkvetlými stromy. Martin a Liliana nasbírali pod mandloněmi plody ještě z minulého roku. Dali ochutnat všem kamarádům, byly moc dobré.
Každodenní činnost ve školní družině s námi tráví i náš maskot Ťupík, děti se o něj vždy ve skupinkách starají. Byl s námi i v tělocvičně a na školní zahradě. O malou kávovou zahrádku se pravidelně stará Martin. Zalévá ji a zapisuje, o kolik rostlinky vyrostly, kolik přibylo lístků.
Společné chvíle na koberci trávíme nejen čtením, ale i povídáním o zážitcích, výletech s rodiči a úspěších, kterých jsme dosáhli.
21. březen není jen prvním jarním dnem, ale i „Ponožkovým dnem – Světovým dnem Downova syndromu.“ V tento den si lidé dávají na nohu každou ponožku jinou, aby si uvědomili, že nejsme stejní. S dětmi jsme si vyprávěli o dětech a lidech s hendikepem, jak se k nim chovat a jak jim pomáhat. V tento den některé děti přišly s každou ponožkou jinou, a mě to velmi potěšilo.
Marta Jašková
PS: Stále sledujeme našeho kamaráda Lumpíka na cestách po družinách. Teď je v Českých Budějovicích. Děti se nemůžou dočkat, až přijede k nám. Společně vymýšlíme, co mu v Bojanovicích ukážeme, a jaký dárek mu připravíme. U nás ho můžeme očekávat v polovině měsíce května :o)).